Půdy
Půdní typy
Nejrozšířenějším půdním typem Vysočiny jsou hnědé půdy (kambizemě). Vznikly převážně na zvětralinách žul a rul ve výškách od 400 do 600 m. n. m. Tyto půdy jsou spíše mělčí s vyšším obsahem skeletu, vhodné pro pěstování méně náročných obilovin, řepky a brambor.
V nejvyšších částech Žďárských a Jihlavských vrchů se pod jehličnatými lesy vyskytují podzoly. Nejúrodnější půdy Vysočiny jsou hnědozemě, které najdeme na jihovýchodě v oblasti Třebíčska. Na středních a dolních tocích větších řek vznikly na říčních naplaveninách nivní půdy (fluvizemě).
Půdní druhy
Z půdních druhů převažují na Vysočině lehké a středně těžké půdy, které ve vyšších polohách obsahují větší množství skeletu. Nejvíce jsou zastoupeny hlinitopísčité, písčitohlinité a hlinité půdy.
Půdní fond
Zemědělská půda tvoří asi 60 % rozlohy kraje, zalesněno je 30 % Vysočiny. Nejrozšířenější kategorií zemědělské půdy je orná půda. Procento zornění dosahuje asi 77 %, což je dokonce více než je průměr Česka. Louky a pastviny zaujímají jednu pětinu zemědělské půdy, podíl vinic, sadů a zahrad je minimální.
© Miloš Bukáček, Gymnázium Vincence Makovského