Průmysl kraje Vysočina

Těžba a energetika Zpracovatelský průmysl Zaměstnanost

Vývoj průmyslu

Po skončení druhé světové války došlo na Vysočině k mohutnému rozvoji průmyslu, především strojírenství. Průmyslové závody byly budovány i v oblastech, které předtím průmysl neměly, např. ve Žďáru nad Sázavou byl vybudován velký strojírenský závod ŽĎAS (mapa, více).

Další významné změny v průmyslu nastaly po roce 1989. Některé průmyslové závody byly zprivatizovány nebo vráceny v restituci původním vlastníkům. V mnoha závodech se snížil počet pracovníků, některé byly dokonce uzavřeny (např. výroba obuvi v Třebíči).

Současné struktuře zpracovatelského průmyslu na Vysočině dominuje automobilové strojírenství, kde je zaměstnáno nejvíce pracovníků. Dalšími významnými odvětvími jsou kovozpracující, elektrotechnický a potravinářský průmysl. V kraji je asi 40 průmyslových zón, nejvíce jich vzniklo v okolí dálnice D1. Především zahraniční firmy zde vybudovaly nové průmyslové závody.

Těžký průmysl

Největším zaměstnavatelem v kraji Vysočina je strojírenská firma BOSCH DIESEL (mapa, více) se sídlem v Jihlavě, jejímž hlavním výrobním programem jsou čerpadla pro dieselové motory. Zaměstnává asi 6 000 pracovníků.

Druhým největším podnikem kraje Vysočina jsou Žďárské strojírny a slévárny ŽĎAS (mapa, více). Podnik se zaměřuje především na slévárenskou výrobu a zpracování kovů.

Významným producentem automobilových součástek je jihlavská firma Motorpal (vstřikovací zařízení do dieselových motorů) a Automotive Lightning (výroba osvětlovacích zařízení do automobilů) (mapa, více). Výrobou automobilových součástek se zabývá řada dalších průmyslových závodů Kraje Vysočina, např. Futuba Czech v Havlíčkově Brodě, Valeo Compressor Europe v Pelhřimově nebo Cooper-Standard Automotive ČR ve Žďáru nad Sázavou. V Třebíči má sídlo společnost TEDOM, která produkuje např. autobusy a motory na zemní plyn.

V Pelhřimově sídlí výrobce zemědělské techniky, firma AGROSTROJ (mapa, více).

Lehký průmysl

Největším útlumem prošel textilní, oděvní a kožedělný průmysl. V těchto odvětvích došlo k největšímu poklesu počtu zaměstnanců a některé závody ukončily svůj provoz. Největší oděvní firmou je společnost PLEAS (mapa, více) se sídlem v Havlíčkově Brodě a pobočkami v dalších městech Vysočiny. Stagnací prochází také sklářský průmysl.

Potravinářskému průmyslu dominuje zpracování masa a mléka. Největším potravinářským podnikem Vysočiny je masokombinát Kostelecké uzeniny v Kostelci u Jihlavy (mapa, více). Celorepublikový význam má také sýrárna v Želetavě (zdejší zrací sklepy jsou největší ve střední Evropě) a mlékárna v Přibyslavi (pribináčky).

Mezi nejvíce zisková odvětví průmyslu na Vysočině patří dřevozpracující průmysl. Firma Kronospan (mapa, více) je největší výrobce dřevotřískových desek v Česku, je však také největším znečišťovatelem ovzduší v Jihlavě.

Hrubý domácí produkt

Ekonomická výkonnost kraje zaostává za celorepublikovým průměrem. Jeho podíl na hrubém domácím produktu České republiky se v posledních letech pohybuje kolem 4 %. V roce 2009 činil hrubý domácí produktu na 1 obyvatele kraj 78 % průměru České republiky.

Kraj Vysočina společně s Jihomoravským krajem tvoří region soudržnosti NUTS 2 Jihovýchod. Výše HDP na jednoho obyvatele v regionu NUTS 2 Jihovýchod dosahuje 65 % průměru Evropské unie. Proto je tento region v rámci Evropské unie řazen mezi hospodářsky slabé a může čerpat nejvyšší podporu ze strukturálních fondů EU.

buk
přečteno: 39533x

zobrazit rozvržení pro tisk