[25.08.] S GPS po Vysočině
[29.11.] Turistické zajímavosti
[27.11.] Zemědělství
[27.11.] Služby
[27.11.] Doprava a služby Vysočiny na mapách a GIS portálech
Nejrozšířenějším půdním typem Vysočiny jsou hnědé půdy (kambizemě). Vznikly převážně na zvětralinách žul a rul ve výškách od 400 do 600 m. n. m. Tyto půdy jsou spíše mělčí s vyšším obsahem skeletu, vhodné pro pěstování méně náročných obilovin, řepky a brambor.
V nejvyšších částech Žďárských a Jihlavských vrchů se pod jehličnatými lesy vyskytují podzoly. Nejúrodnější půdy Vysočiny jsou hnědozemě, které najdeme na jihovýchodě v oblasti Třebíčska. Na středních a dolních tocích větších řek vznikly na říčních naplaveninách nivní půdy (fluvizemě).
Z půdních druhů převažují na Vysočině lehké a středně těžké půdy, které ve vyšších polohách obsahují větší množství skeletu. Nejvíce jsou zastoupeny hlinitopísčité, písčitohlinité a hlinité půdy.
Zemědělská půda tvoří asi 60 % rozlohy kraje, zalesněno je 30 % Vysočiny. Nejrozšířenější kategorií zemědělské půdy je orná půda. Procento zornění dosahuje asi 77 %, což je dokonce více než je průměr Česka. Louky a pastviny zaujímají jednu pětinu zemědělské půdy, podíl vinic, sadů a zahrad je minimální.
Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě
Všechny publikované materiály jsou určeny pouze ke studijním účelům.
Jakákoli forma veřejného šíření bez předchozího svolení autora není povolena.
Přístupů: . [více]
Grafický návrh a realizace: TFSoft
Powered by TF-Wmake 1.5.9, © TFSoft 2007
Processing took 0.048 seconds.