[25.08.] S GPS po Vysočině
[29.11.] Turistické zajímavosti
[27.11.] Zemědělství
[27.11.] Služby
[27.11.] Doprava a služby Vysočiny na mapách a GIS portálech
Hlavní dopravní tepnou procházející středem Vysočiny je dálnice D1 spojující Prahu a Brno. Tato dálnice má zásadní význam v regionálním rozvoji kraje, protože významní investoři v jejím okolí vybudovali řadu nových průmyslových závodů. Do evropské sítě patří silnice I. třídy č. 38 vedoucí přes Havlíčkův Brod, Jihlavu a Moravské Budějovice na Znojmo a dále silnice č. 34 z Jindřichova Hradce přes Pelhřimov na dálnici D1 k Humpolci.
Od roku 2001 jsou silnice II. a III. třídy v majetku krajů. Přestože některé byly v minulých letech opraveny, zůstává řada z nich ve velmi špatném technickém stavu. Nejhorší stav silničních komunikací je v okrese Třebíč.
Hustota železniční sítě je druhá nejnižší po Zlínském kraji. Téměř třetina (31 %) všech tratí je elektrifikována. Jedinou dvoukolejnou tratí procházející krajem Vysočina je železniční úsek z Kolína přes Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou do Brna. Její význam poklesl po modernizaci prvního železničního koridoru Praha - Česká Třebová - Brno. Nejdůležitějším železničním uzlem Vysočiny je Havlíčkův Brod (mapa).
Turisticky atraktivní úzkokolejná trať vede z Jindřichova Hradce přes Kamenici nad Lipou (mapa) do Obrataně (mapa).
Na Vysočině je několik sportovních letišť, např. v Jihlavě (mapa) a vojenské letiště u Náměště nad Oslavou. Lodní doprava je možná pouze na vodní nádrži Dalešice (mapa). Krajem vedou dva ropovody a plynovod, které dopravují ropu a zemní plyn z Ruska.
Starobylé obchodní stezky byly často jedinými komunikacemi, které spojovaly města na území celé Evropy. Kolem Krucemburku vedle Libická stezka, která se v místech dnešní Hluboké křižovala s Trstenickou stezkou vedoucí z východních Čech směrem na Polnou. Ještě starší stezka vedla v období kolem začátku našeho letopočtu podél řeky Doubravy. Nálezy římských mincí svědčí o tom, že po ní putovali římští obchodníci a řemeslníci.
Ve 14. až 15. století se Libická stezka postupně rozšířila na chotěbořsko-žďárskou cestu s odbočkami k dalším osadám. V 17. až 19. století začínal objem přepravy překračovat kapacitu cesty a proto musela být postavena císařská silnice.
Gymnázium Vincence Makovského se sportovními třídami Nové Město na Moravě
Všechny publikované materiály jsou určeny pouze ke studijním účelům.
Jakákoli forma veřejného šíření bez předchozího svolení autora není povolena.
Přístupů: . [více]
Grafický návrh a realizace: TFSoft
Powered by TF-Wmake 1.5.9, © TFSoft 2007
Processing took 0.033 seconds.