Průmysl kraje Vysočina

Těžba a energetika Zpracovatelský průmysl Zaměstnanost

Struktura zaměstnanosti

Vysočina si stále zachovává průmyslově-zemědělský charakter. V primárním sektoru hospodářství (zemědělství, lesnictví, rybolov) pracuje asi 7 % ekonomicky aktivních obyvatel kraje, což je nejvyšší hodnota ze všech krajů a dvojnásobek ve srovnání s Českem.

Na sekundární sektor (průmysl a stavebnictví) připadá asi 45 % zaměstnaných obyvatel kraje, což je také více než v Česku. Počet zaměstnaných v tomto sektoru hospodářství se v posledních dvou desetiletích na Vysočině příliš neměnil.

Ve srovnání s ostatními kraji Česka je méně rozvinutý terciární sektor (služby), kde je zaměstnáno jen asi 49 % pracujících, tedy asi o 10 % méně než je průměr Česka.

Zatímco počet zaměstnaných v primárním sektoru neustále klesá, v sekundárním sektoru se pokles zastavil okolo roku 2000 a nyní podíl tohoto sektoru na zaměstnanosti dokonce roste. Podíl terciárního sektoru na zaměstnanosti v posledních letech mírně klesá.

Průměrná hrubá mzda na Vysočině zůstává dlouhodobě pod průměrem Česka.

Tab.: Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých sektorech hospodářství na Vysočině (v %)

Nezaměstnanost

Míra registrované nezaměstnanosti se koncem roku 2012 pohybovala na 10 %. Nejvyšší nezaměstnanost byla v okrese Třebíč, nejnižší v okrese Pelhřimov. K velkému nárůstu nezaměstnanosti v Kraji Vysočina došlo v roce 2009, od té doby se nezaměstnanost opět stává citelným problémem. Míra nezaměstnanosti v kraji dokonce přesáhla celostátní průměr.

Tab.: Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina (stav k 31. 12.)

buk
přečteno: 12360x

zobrazit rozvržení pro tisk