Geologie a geomorfologie kraje Vysočina

Poloha Geologie Geomorfologické členění

Geologický vývoj

Vysočina se nachází v centrální části Českého masívu. Území bylo vytvořeno hercynským vrásněním v mladších prvohorách. V této době bylo území kraje Vysočina vyšším pohořím než v současnosti.

V průběhu druhohor bylo území vlivem teplého a vlhkého podnebí postupně erodováno až do podoby zarovnaného povrchu. Na konci druhohor byla část Vysočiny zalita mořem, pozůstatky mořských sedimentů se nachází na jejím severním okraji.

Koncem druhohor a počátkem třetihor dochází vlivem alpínského vrásnění k rozlámání Českého masívu na kry. Působením alpínského vrásnění byly na severním okraji Vysočiny vyzdviženy Železné hory. Naopak oblast Třebíčska na jihovýchodě poklesla a byla několikrát zalita mořem.

Ve čtvrtohorách se střídaly doby ledové a meziledové. V dobách ledových se krajina Vysočiny podobala tundře a mrazové poušti. V důsledku mrazového zvětrávání docházelo k rozpadu skalních hornin a vzniku kamenných moří na jejich úpatí, např. v oblasti Žďárských vrchů. V dobách ledových měly řeky malou vodnost a docházelo k ukládání sedimentů v jejich korytech. Naopak v dobách meziledových se vodnost zvýšila a řeky si vymílaly hlubší koryta ve starších vrstvách sedimentů. Tímto procesem postupně vznikly říční terasy, např. řeky Svratky nebo Jihlavy.

Geologická stavba

Na Vysočině jsou nejvíce zastoupeny přeměněné horniny, zejména ruly. Ortorulami je tvořena většina skal Žďárských vrchů (Čtyři palice, Devět skal). Z vyvřelých hornin najdeme na Vysočině především žuly, např. mezi Telčí a Jihlavou. Sedimenty se na území kraje vyskytují pouze výjimečně, např. v oblasti Železných hor.

Většina rudných surovin, které se na území Vysočiny nacházely, byla již v minulosti vytěžena. Krajské město Vysočiny Jihlava patřilo ve středověku k nejbohatším městům Českého království především díky těžbě stříbra. Ve vrcholových partiích Žďárských vrchů se těžila železná ruda. V současnosti se z rudných surovin těží na Vysočině pouze uranová ruda v okolí Dolní Rožínky. Větší význam má těžba nerudných surovin, např. žuly v okolí Telče.

Víte, že...

Pro krajinu v okolí Třebíče jsou typické roztroušené syenitové balvany. Syenity patří mezi hlubinné vyvřeliny, na první pohled připomínající žulu. Na rozdíl od ní však v syenitech nenajdeme křemenná zrna. Syenity mají poměrně vysokou přirozenou radioaktivitu. Nejvýraznější syenitové skalky se nacházejí v přírodní památce Syenitové skály u obce Pocoucov.

buk
přečteno: 20844x

zobrazit rozvržení pro tisk